Notebooky pro firemní klientelu

Hardware a konstrukce

Doba, kdy byly firemní notebooky nepříliš nápaditými přístroji, je naštěstí pryč. Dnes v nabídce najdeme líbivé, elegantní a na první pohled zajímavé modely s rozličnými typy konstrukcí.
K dispozici jsou kompaktní stroje s úhlopříčkou okolo 12" až 13", kompaktnější 14", dnes asi nejběžnější 15,6" modely, ale i větší zařízení s úhlopříčkou 16" a víc. V tomto případě je vhodné maximálně zohlednit způsob práce, který uživatel PC nejčastěji zastává. Jiný počítač bude vyhovovat uživateli, který tráví většinu času na schůzkách s klienty, jiný lidem, kteří tráví většinu času u stolu v kanceláři a počítač si např. jenom chtějí brát domů na víkend nebo na občasnou pracovní cestu.
I z hlediska konstrukce urazily notebooky v posledních letech obrovský kus cesty. Výrobcům se daří nasazovat stále lepší materiály, nejčastěji různé slitiny nebo třeba sklo, které jsou pevnější, odolnější, trvalejší a snad i ekologičtější. V kombinaci se stále se zmenšujícím a zároveň energeticky účinnějším hardwarem mohli výrobci stlačit prostorové nároky na úroveň, jakým bychom ještě před několika málo lety odmítali věřit. Díky tomuto pokroku si můžeme dopřát tenké a lehké notebooky, často s hmotností pod jedním kilogramem, které nás však v běžném provozu neomezují ani svou fyzickou odolností, ani výdrží baterie, výkonem nebo třeba ergonomií.
Řada moderních přístrojů navíc splňuje nejrůznější odolnostní standardy a specifikace – nejčastěji hovoříme o MIL-STD-810H a podobných, což se (nejen) při častějším cestování může, stejně jako třeba odolnost klávesnice proti polití vodou, hodit.

Bezpečnost

Jednou z věcí, na kterou bychom měli v současném světě klást co největší důraz, je bezpečnost. Zejména u přenosných počítačů je riziko ztráty či odcizení notebooku v porovnání se stolními počítači výrazně větší, a možné dopady mohou být v případě úniku citlivých informací řádově vyšší, než kolik činí cena samotného zařízení. Zabezpečení na úrovni operačního systému v počítači i vnitřního firemního systému či sítě by tak mělo být samozřejmostí, moderní přístroje však často nabízejí i řadu dalších možností. Zmínit můžeme např. čtečky otisku prstu nebo webkamery schopné rozpoznat uživatele a automatiky jej přihlásit do systému (a dokonce jej i odhlásit). Základem by mělo být i šifrování dat nebo podpora vzdálené správy a managementu, která je zejména v případě velkých firem při výběru nových PC velmi důležitou stránkou.
S bezpečností souvisí také ochrana soukromí – vedle fyzických krytů webových kamer se dnes stále častěji objevují tzv. privátní filtry, které po stisku tlačítka aktivují speciální složku displeje a omezí jeho čitelnost pouze na osobu, která sedí přímo před obrazovkou. Hodit se to může např. při práci na veřejnosti.

Další výbava

Vedle zavedené klasiky od Intelu do korporátních přístrojů stále více pronikají procesory od AMD, což je kvůli variabilitě a flexibilitě při výběru jistě dobře. Zejména u levnějších zařízení se může stát, že kvůli nákladové efektivitě nebo aktuální dostupnosti narazíte i na starší generace procesorů, ale i ty by měly být pro běžné činnosti výkonově více než dostatečné.
V případě RAM pamětí bychom měli za naprosté minimum považovat 8 GB s tím, že více je lépe, obzvlášť vzhledem k tomu, že některé notebooky neumožňují paměť v budoucnu uživatelsky rozšiřovat (nebo to aspoň není nijak jednoduché). V případě úložiště je preferovanou variantou SSD, které má pro většinu běžných činností řadu benefitů, případně kombinace menšího SSD a klasického HDD.
Za standard již můžeme považovat konektory USB-C, v případě dražších přístrojů kombinované s rozhraním Thunderbolt 3 či 4. Jde o všestranný konektor, který slouží pro přenos dat, připojení periferií, ale často se využívá také pro připojení napájení, dokovací stanice či monitoru. Nároční uživatelé budou vyžadovat také Wi-Fi 6 a podporu mobilního připojení (4G/LTE či dokonce 5G). Osazovány stále bývají také porty jako USB-A, HDMI, Ethernet či čtečka paměťových karet, do budoucna však budou postupně ubývat.

Displeje

Příjemný posun můžeme vidět i u displejů, a to nejen z designového hlediska, kterému výrazně prospělo ztenčení rámečků. Výrobci dnes již primárně osazují většinou alespoň IPS panely s Full HD rozlišením, rozumným jasem a slušnými barvami. Obecně pak samozřejmě platí, že s rostoucí cenou se zvyšuje také kvalita zobrazovače. Kromě (často spíše papírově) lepších, tedy vyšších rozlišení, zákazníci za své peníze dostanou také např. vyšší svítivost, věrnější a sytější barvy, často přesně kalibrované již z výroby, a tedy vhodné např. i pro práci s grafikou či fotografiemi, a stále běžnější jsou i funkce jako HDR. Potěšující je také nástup OLED displejů, které již přestávají být výhradou drahých zařízení. Zaměstnanci v některých profesích ocení také dotykové displeje, nejlépe ve spojení se stylusem.

Záruky a doplňkové služby

Vedle hardwaru bychom měli věnovat pozornost také zárukám a doplňkovým službám a servisům, které jednotliví výrobci ke svým přístrojům poskytují. Skončit totiž nemusíme u základní (ve firemním segmentu nejčastěji roční) záruky. K celé řadě zařízení lze totiž dokoupit různé „varianty navíc“, ať již jde o delší záruku, mezinárodní krytí, ochranu proti náhodnému poškození, přednostní vyřízení reklamace nebo třeba vyřízení reklamace přímo u zákazníka a mnohé další. U zařízení některých výrobců jsou různé typy rozšířených záručních a servisních služeb dokonce zahrnuty přímo „v základu.“